27. 3. 2025 • Jirka Hejnic • Novinky
Pravidelně chodím hrát do obřadní síně v příbramském zámečku u příležitosti předávání ocenění dárcům krve. Na začátku a na konci zahraji a zazpívám dvě autorské písničky a v průběhu ještě potichu improvizuji a snažím se podpořit příjemnou atmosféru akce. Říkají mi NAPIŠ PÍSNIČKU PRO DÁRCE KRVE, NEBO PÍSNIČKU O KRVI, umíš napsat písničku, píšeš si i texty !!! Souhlasně přikývnu, že by to było prima, ale vím, že JÁ NE, že já to nedovedu. Touto cestou se na tebe obracím, čtenáři mých řádků, s prosbou DEJ MI VĚDĚT, AŽ TAKOVOU PÍSNIČKU USLYŠÍŠ, rád si ji také poslechnu. Jak jsem tak o problému přemýšlel, napsal jsem následujících pár řádků.
o darování krve
Na průmyslovce bylo málo peněz, ale restaurace lákaly. U Koníčka měli džubox, kde se daly pustit zahraniční Rolling Stones, Beatles, nejnovější hity a především tam měli písničky Deep Purple. Nebylo čím zaplatit pití, a tak jsme se s klukama rozhodli za peníze darovat krev. Tenkrát k odběru ještě dávali svačinku a párečky. Nikdy jsem neměl s odběrem krve žádný problém. Na obou rukou pěkné žíly – ideální dárce krve. Vyrazili jsme místo vyučování, dávali onluvenky do školy. Všichni prošli, jenom já ne. Přiznal jsem, že jsem prodělal žloutenku. Po odběru se daly peníze dohromady a vyrazilo se ke Koníčkovi. Nechtěl jsem s nimi jít. Jejich zdůvodnění “společně jsme to vymysleli a to, že tě nevzali, nebyla tvoje vina” mě přesvědčilo.
Když dostávám krev, občas si vzpomenu, jak jsem ve třetím ročníku Strojní průmyslové školy v Příbrami propíjel peníze za cizí darovanou krev.